Informace o našem sboru

Sbor dobrovolných hasičů v Březové u Karlových Varů byl založen roku 1873.

Vletech svoji největší slávy,kolem roku 1930 sbor čítal téměř 160 členů a v dnešním rozdělovníku by byl zařazen do kategorie JPOII/A.(jednotka z rozšířenou působností)

Tímto sborem prošlo nezčetné množství techniky od zápřahovích koňských stříkaček až po techniku součastosti.

V dnešní době sbor čítá pruměrné množství členů a to 48,z toho 25 aktivních a 23 přispívajících.

Dnes je naše SDH zařazeno do kategorie JPO V,tedy jednotka zasahující pouze v katastru obce.

V roce 2003 se náš kolektiv výrazně omladil a začal se věnovat požárnímu sportu. Začátky nebyli jednoduché,ale zápal pro požární sport byl silnější a v součastnosti jsme již třetim rokem aktivním družstvem Karlovarské Krajské Ligy (KKL) a z počtou 17 družstev jsme na průběžném 2.místě. za kolegy a tedy lídry ligy z Mírové.

 

Informace o našem sboru budou postupně rozšiřovány a aktualizovány. 

 

Krátká historie požárního sportu.

Do roku 2003,byla naše jednotka zařazena do kadegorie JPOIII.-tedy jednotka z rozšířenou působností což znamenalo časté zásahy a tedy nedostatek času na jiné aktivity jednotky.

Po roce 2003 jsme byli zařazeni do kategorie JPOV. tedy jednotka zasahující v katastru obce a tak máme naštěstí téměř zanedbatelný počet zásahů. Za rok to činí 2-3 zásahy a to pověršinou jen technického tipu.

Začali jsme se tedy věnovat požárnímu sportu.Oprášili jsme tedy starou stříkačku PS12 a začalii jsme trénovat.

Nevěděli jsme že je vůbec nějaká Karlovarská Liga v požárním sportu je a tak jsme do té doby jezdily 1x do roka na setkání Březovích a tam jsme se snažily uplatnit naše ¨tréniky¨,ale vracely jsme se z těchto zácodů víceméně poslední.

Cestou zpět z jednoho takového setkání jsme se dozvěděli,že je nějaká soutěž KKL.Slovo dalo slovo a bez jakého koliv očekávání výsledků  jsme na ni vyrazily.Náš patron Svatý florián si na nás asi v tobu vzpoměl a mi jsme na této soutěži obsadily 3.místo z 9 sborů.

 

To bylo patrně startem dnešních ůspěchů. Uvědomili jsme si že to jde a že trénováním se budeme jen zlepšovat.Vytyčili jsme si tedy armatury jen pro sportovní účely a dali se do tréniků.

Oprášily jsme starý sací koš vážící 8kg,vytáhli jsme 2 savice z roku 1970,zprovoznily jsme motorovou stříkačku PS 12 z rokem výroby 1966 a  vybrali ty nejlepší možné hadice,které nebyli popraskané a dali se do tréniků. Divte se nebo ne,ale ono to nešlo.

Koš stále padal,savice se lámaly a proudaři když už náhodou doběhli na svoje pozice,tak si po 1-2 minutách mohli spět smotat suché hadice a my 3 (Martin Hurban-coby košař,Petr Svoboda-který dělá nabíračku a já-Jaroslav Suchý-jako strojník)kteří jsme byli základem pro dodávku vody do vedení,jsme si pěkně vyslechly....

Nevzdali jsme to-koupili jsme sportovní armatury.Sací koš o 7kg lehčí,ohebné lehké savice a na stroji se provedly ůpravy jako základní přetěsnění ůprava vstupního hrdla,ůprava vístupního hrdla a strojníkovy se vrila do hlavy dnešní technika.

Téměř každodením trénikem a díky silné vůli jsme dostali vodu ze stroje za 12-13 vteřin a proudaři zjistily že prostě nestihnou uběhnout ani půlku trasy a mají vodu v hadicích.

Zaměřili jsme se tedy na armatury vpředu.Noví rozdělovač za nemalé peníze,nové hadice o ceně ani nemluvě a proudnice vyvinuté přímo pro sport.Tohle vše se zkloubilo a ejhle-šlo to.

Měli jsme tedy schopné armatury,cílevědomí team a přesvědčení.Pilovali jsme techniku a stále se zrychlovali až do té míry,kdy už nebylo kde přidat a proudaři byli zase na začátku-čekaly u terčů na vodu.

Co teť??? Na závodní stroj nebyli finance,dali jsme se tedy do ůprav toho našeho.Snížit hlavu válců(zvíšíme obsah a motor bude mít větší sílu)-to se povedlo.Navrtali jsme karburátor,začali jsme tankovat lepší palivo,zaleštili sací potrubí a motor šel hodinky.Ale problém na sebe nedal dlouho čekat.Čerpadlo nebyloo schopné pobrat tolik vody,aby se vyrovnalo víkonu motoru-tak tedy rozbrousit oběžné kolo(srdce čerpadla)-povedlo se po 14ti denní manufaktuře,sem zvětšil kolo z 10mm na 15mm.

Spasovalo se zpět na čerpadlo a zase trable-moc silné čerpalo a motor už byl na hranici víkonu.

TAK DOST!!! Jelikož tohle všechno trvalo rok a vísledky se jen mírně zvedli tak jsme se rozhodli postavit závodní speciák samy.

Nové závodní čerpadlo z víkonem 1800l/min a novější motor z obsahem 1500ccm.Teť už jen někdo kdo to skompletuje a poladí.

Po ředě internetových diskuzí a pátrání po síti se nám ozval nějaký Vrbka ze Želetavy,že prej by nám rád pomohl,že na to má živnost a má dobré vzpomínky na naši obec,protože tu před lety sloužil na vojně. A navíc jsme zjistily,že tento Vrbka stavěl stroj pro SDH Mírová,která je v naší lize téměř nepřekonatelná.

Zavolal jsem tedy do Želetavy a po několika hodinovém rozhovoru,jsme se tedy dohodli,že nám postaví stroj z vímněnou za náš původní a že když mu dáme k tomu všemu použitelné díly,které jsem mu do telefonu vyjmenoval,dokáže cenu srazit na asi 50 000kč.

Vzal jsem si volno v zaměstnání,půjčil si služební dodávku,v hasičárně zbalil všechno na PS 12 a by sem připravenej vyrazit.Vzpoměl sem si eště,že hasiči v sousední vesnici mají jednu PS 12 na víc a že jí klidně prodaj(takoví stroj má hodnotu cca 30 000).Nelenil sem a zavolal tamnímu vední SDH po krátké domluvě sem mohl tento stroj odkoupit za 5OOO.!!!Rozbil sem prasátko,vyrazil za nimi a eště sem je 'ukecal' na 3 500kč-prostě koupě roku.

Na druhí den ráno sem hned vyrazil za panem Vrbkou.Dojel sem do Želetavy vysipal hromadu V podstatě šrotu a začolo handrkovaní.

Pan vrbka nám vysvětlil,že nemá cenu stavět super 15ti stovku,a že je ideální 18ka a nebo 19ka,-na dvoulitr že prej nemámé team,finance a tak.Dobrá tedy-za 2 měsíce si přijedeme  pro exceletní 19ku, a doplatíte mi asi 35 000-to byla perfektní cena,takové stroje se pohybují v řádech statisíců.Naší původní 12 jsme si prozatím nechali i když už byla vlastně pana Vrbky

 abych měli 2 měsíce s čím závodit.Termín vyzvednutí se nám ideálně kril s oblíbenou soutěží Setkání Březovích.

Uplynul měsíc a já sem začal pana Vrbku bombardovat telefonáty kdy už to bude,jak to vypadá a jestly to stihne...Musel mě nenávidět,z prvu to byl 1 telefon za měsíc,ale potom už i 2 denně...Vše bylo na nejlepší cestě až do té doby,než mi zavolal pan Vrbka a řekl že čerpadlo má připravené,ale že jeho motorář-pan Trojan špatně nastavil soustruh a že nám z motoru udělal 2200ccm.To jde ptal sem se nadšeně???

Souhlasily jsme s tímto obsahem a víkonem a těšili se jednou tolik.Nadešl den D.Cesta na slovensko na Březováky a cestou v želetavě vyzvednout STROJ.všechno proběhlo hladce,jen že ho musíme před soutěžením zaběhnout.Podepsaly jsme fakturu a vyrazily do Brezovej Pod Bradlom.Stroj jsme podle plánu zaběhli,postavily na start a všichni do jednoho jsme zjistily že máme strach.-Doposut jsme běhali na 1,2ku teť 2,2??? Ten stroj nás pobije....-Nevadí,schodli jsme se na tom,že na týhle dráze necháme do jednoho KREV.Zazněl vístřel a takto exceletní útok,neudělal nikdo znás,nikdy předtím,po přidání plynu se hadice zvedla asi 15M. do vzduchu a proudaři lítali jak utrženej papír,bohužel foukl proti vítr a nástřik do terčů trval asi 2 vteřiny déle neš všem,což tolik nevadilo,protože nám to dohnal stroj.Bylo rozhodnuto náš útok byl 2.nejrychlejší,což nám zajistilo 3 celkové místo a to už nám vadilo,protože na to místo 1 nám chyběli TY necelé 2 vteřiny ...

Po příjezdu z těchto ''prvních'' závodů jsme na sobě začali makat eště víc.Dokoupili už jen nějaké drobnosti a po sezóně,kde jsme braly pro nás tehdy fantasticé 5.místo celkově z 16.jsme do sezóny 2010 šli s jasným cílem--:celkově nejhůř ''BEDNA''.1.být nemůžem.protože dnes již velmi zpřátelený team Mírové,má sice malinko slabší stroj ale jsou snim již zžitý a mají ho o 2 roky déle než mi. v součastnosti tržíme průběžné 3. místo v KKL což je zatím super a vkradli se mezitím mezi nás Mírovou jen muži z Hroznětína,protože v posledních 2 závodech,jsme si vybrali smůlu snad už dokonce roku.

Závěr sezony 2010 byl víc než napínaví.3 kola před koncem nám bylo jasné,že jestly chceme myslet na příčky nejvyžší,musíme vyhrát 2 kola ze tří a nečekaly nás běžná kola v pú.Nejprve to byla N.Role,následovala Plesná a závěrem již tradičně Nejdek.

V Nové roly (co vám budu nalhávat) při nás stálo konečně štěstí-po urputném boji jsme urvali 1.Místo a chybělo nám již jen neprohrát v Plesné.

V Plesné jsme nechali vše,ale chybou rozhodčího jsme museli opakpvat útok,ve kterém by nás již nikdo nepřekonal protože jsme startovali poslední a naším časem 21:00 jsme si udělali náskok 2 vteřiny na Mírovou.
V opakovaném pokuse bylo znát vysílení celého mančavtu a  započítával se nám tedy čas 23:30 který stačil na 3. místo.

Na poslední kolo do Nejdku jsme jeli s čistou hlavou a jasným cílem.Mírová musí být 3 a hůř a my nesmíme zaváhat a urvat 1, místo.

Nemá cenu popisovat průběh závodů v Nejdku,protože kdo tam nebyl by nám ani nevěřil.

Vyhráli Jsme Plaketu SV. Floriána,udělali nejrychlejší čas s náskokem 3 vteřin a Mírové se nedařilo a obsadili 3.místo. 

Součastné a budoucí vísledky ohodnoťte už sami....................................................................